Historie voleb do PS
Politická krize po volbách do PS 2006
Volby do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2006 skončily volebním patem, kdy levicový (komunistický a sociálnědemokratický) blok získal 100 křesel, stejně jako pozdější vládní koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Teprve po půlroční politické krizi, kdy zemi spravovaly vlády bez vyslovené důvěry, se vládě Mirka Topolánka podařilo 19. ledna 2007 získat důvěru Poslanecké sněmovny.
Přesto byla situace jen těžko udržitelná a Poslanecká sněmovna svým složením téměř zablokována. Opozice se navíc, v čele s ČSSD, snažila vládu několikrát sesadit, což se jí nakonec podařilo na pátý pokus dne 24. března 2009, v době předsednictví České republiky Radě evropské unie.
Po pádu vlády se jednalo o několika variantách řešení vládní krize. Nakonec došlo k dohodě mezi ODS, ČSSD a Stranou zelených na tzv. úřednické vládě v čele s dosavadním šéfem Českého statistického úřadu Janem Fischerem. Ta měla vládnout do předčasných voleb, které by byly umožněny, podobně jako v roce 1998, jednorázovým ústavním zákonem č.195/2009 Sb. - díky němu mělo být současné volební období Poslanecké sněmovny PČR ukončeno téměř o rok dříve, než bylo ústavou určeno. Tento zákon č. 195/2009 Sb. byl schválen 13. května Poslaneckou sněmovnou, 28. května Senátem a 15. června 2009 podepsán prezidentem ČR.
Předčasné volby do PS 2009
Předčasné volby do Poslanecké sněmovny PČR vyhlásil dne 9. července 2009 svým rozhodnutím č. 207/2009 Sb. prezident republiky Václav Klaus. Měly se konat v pátek a v sobotu 9-10. října 2009.
Místopředseda Senátu Petr Pithart zvažoval ústavní stížnost. Tu nakonec podal koncem srpna 2009 poslanec Miloš Melčák, kterého v řízení před Ústavním soudem zastupoval advokát Jan Kalvoda.
Ústavní soud v reakci na tuto stížnost odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb na neurčito. To vyvolalo nejprve nejistotu o konání těchto voleb, avšak jejich příprava včetně vylosování čísel stran pro hlasovací lístky probíhala nadále. Teprve měsíc před plánovaným vypuknutím voleb, tedy 10. září 2009, zákon ústavní soudci zrušili. Stal se tak historicky prvním ústavním zákonem platným v České republice, který kdy ústavní soud prohlásil za protiústavní a zrušil. Toto rozhodnutí kritizoval prezident Václav Klaus jako bezprecedentní a aktivistické.
Politické strany, které do předvolebních kampaní již v součtu investovali stovky milionů korun, začaly urychleně hledat další nejbližší termín, kterého by bylo možné dosáhnout - ačkoliv znovu na úkor zásahu do Ústavy ČR. Dvěma volebními dny, ke kterým vše nově směřovalo, se tak staly 6-7. listopad 2009.
V klíčovém hlasování v poslanecké sněmovně ale nečekaně obrátila ČSSD pod vedením svého předsedy Jiřího Paroubka a budovanou politickou dohodu smetla ze stolu. Idea předčasných voleb byla tímto s konečnou platností pohřbena.
Volby do PS 2010
Vládní kabinet premiéra Jana Fischera si vývojem událostí svoje funkční období prodloužil neplánovaně na více než rok a řádné parlamentní volby se nyní mají konat v řádném termínu, tedy v květnu roku 2010. Ústava České republiky totiž určuje, že musí proběhnout během 30 dní před koncem volebního období, které současné poslanecké sněmovně trvá do 3. června. Prezident nakonec volby vyhlásil v posledním možném termínu, tedy 28-29. května 2010.
Strany a hnutí před volbami do PS 2010
Zrušení Dělnické strany a nástup DSSS
Dělnická strana je prvním uskupením, na který byla v historii České republiky podána žádost o rozpuštění z politických a ne formálních důvodů (jako neposkytování účetní uzávěrky). Do předčasných voleb v roce 2009 ještě kandidovala pod původním názvem, do současných voleb do Poslanecké sněmovny již pod hlavičkou subjektu DSSS, kam členové bývalé strany plynule přešli.
5. listopadu 2008 navrhl ministr vnitra ČR Ivan Langer vládě zrušení Dělnické strany a tehdejší premiér Mirek Topolánek se po střetu v Litvínově z listopadu 2008 veřejně za toto řešení postavil a 24. listopadu 2008 potom vláda České republiky požádala oficiálně Nejvyšší správní soud o rozpuštění Dělnické strany. Návrh neuspěl a předseda strany Tomáš Vandas prohlásil, že argumenty vlády byly chabé a jedinou nezákonností, ke které vláda dodala důkazy, je nenahlášení pochodu Hradcem Králové v srpnu 2008.
Dělnická strana byla Nejvyšším správním soudem rozpuštěna až na základě druhého návrhu Ministerstva vnitra ze dne 17. února 2010. Toto rozhodnutí je zatím nepravomocné - předseda strany Tomáš Vandas podal proti rozsudku odvolání. Na tiskové konferenci potom navíc prohlásil, že DS půjde do voleb pod hlavičkou Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Již dříve bylo zjištěno, že předsedkyní této strany je Vandasova matka Hana Pavlíčková.
Vyřazená strana "Ježíš je Pán"
Strana s dlouhým oficiálním názvem "Ježíš je Pán. Nechme se vést duchem svatým a ať Ježíš je naším Pánem, www.jezisjepan.cz" se dříve jmenovala 4 VIZE a založil ji 26. července 2006 manažer počítačové firmy Zdeněk Macura. V politickém spektru byla těžko zařaditelná a charakterizovalo ji hlavně její motto "Méně stresu - více lásky". Kandidovala již ve volbách do PS v roce 2006 a to s konečným ziskem 3109 hlasů (0,05%).
Se změnou stanov ke dni 3. března 2010 byla strana přejmenována právě na výše uvedený název s oficiální zkratkou „Ježíš je Pán“. Pod novou hlavičkou spustila zcela nový web, v němž se k minulosti a k názvu 4VIZE nijak nehlásí. Web je zcela anonymní, neuvádí žádná jména ani oficiální dokumenty a pro kontakt je určena jen neosobní e-mailová adresa. V registru ministerstva vnitra je jako hlavní koordinátor stále uveden Zdeněk Macura.
Ve volbách do PS PČR 2010 strana podala kandidátku jen v Moravskoslezském kraji a figuroval na ní pouze jeden člověk, jehož jméno nebylo zveřejněno. V ostatních krajích strana nekandiduje z finančních důvodů, protože za podání každé kandidátky je třeba zaplatit 15 000 Kč. Na webu strana uvádí jde spíše o to předat veřejnosti určité myšlenky formou kandidování do voleb tím, že si lidé přečtou, co je napsáno na webu, a popřemýšlí o tom anebo mohou být osloveni jen názvem strany, který by se měl objevit na hlasovacích lístcích. V tomto smyslu je projekt myšlen vážně a bližší politický program chybí záměrně.
Strana 9. dubna 2010 odvolala svoji kandidátku a odstoupila z voleb. Na webu oznámila, že přecenila své síly a že poselství, které chtěla předat, se ukazuje jako těžko stravitelné a může být špatně pochopeno a tak v konečném důsledku spíš působit negativně než pozitivně. Jménem strany se pak autor celého projektu omluvil všem, kterým tento počin způsobil nějaké rozhořčení nebo kterým vyvolal v mysli nějaké negativní vzpomínky či zkušenosti. Státní volební komise vylosovala 13. dubna 2010 této straně pro volby číslo 3. Hned 14. dubna 2010 nečekaně strana na svém webu zveřejnila oznámení, že podala ke krajskému soudu v Ostravě „žádost na vzití zpět odstoupení z voleb“ - ta však byla definitivně zamítnuta. Proto číslo 3 v seznamu kandidujících stran nefiguruje.
Změna vedení v ODS
Mirek Topolánek se stal v pořadí druhým předsedou
Občanské demokratické strany v roce 2002, když v této funkci vystřídal nastupujícího
prezidenta ČR Václava Klause. Stranu vedl celých 7 let, ale
15. září 2009 rezignoval na svůj poslanecký mandát poté, co
ČSSD oznámila, že nebude hlasovat pro rozpuštění
Poslanecké sněmovny, které by umožnilo vypsání předčasných parlamentních voleb (viz výše).
1. dubna 2010 následně rezignoval na post volebního lídra
ODS kvůli skandálním výrokům pro časopis LUI. Jeho pravomoci přešly na pověřeného místopředsedu a volebního lídra pro parlamentní volby 2010
Petra Nečase, který stranu povede až do příštího volebního kongresu, na kterém bude zvolen nový předseda. Na post předsedy strany pak oficiálně rezignoval
13. dubna 2010, den po zasedání výkonné rady.